Huť architektury Martin Rajniš - Martin Rajniš, David Kubík, Adéla Koubová, Daniel Jáchym
Malešický park je vyhlášený pro svou současnou kvalitu. Je zde příroda i prvky pro aktivní trávení volného času. Středem parku
se táhne osa herních prvků, nechybí ani vodní, kteří si v rámci parku našli svoji velkou oblíbenost. Dále se v parku nachází velké množství pěkných výhledů, které budou rozhlednou ještě další užitečné. V rámci parku je jasně patrná východo-západní osa také naplněna volnočasovými prvky a obklopena již vzrostlou zelení.
Křížením těchto os vzniká střed, který je srdcem a místem pro umístění rozhledny, kolem níž se odehrává další děj a ten celkově zatraktivní již hojně navštěvovaný park.
Ze zkušenosti víme, že rozhledny jsou žádaným a vyhledávaným cílem, tato rozhledna bude navíc ještě umocněna zábavným prvkem toboganu. Rozhodli jsme se umístit právě na osy, kde bude středobodem celé kompozice a kde se bude uplatňovat již z dálky v přístupových osách.
Rozhledna se stává jednoznačnou centrálou: středobodem okolo kterého se vše odehrává. Tuto centralitu a rotaci jsme se rozhodli přenést i do samotného konceptu rozhledny: Když člověk pomalu stoupá v kruzích po rampě, třeba je kočárkem, šířka a sklon rampy jsou tomu přizpůsobeny. Celá cesta vzhůru je naplněna výhledy a pohledy, zároveň je místem parku, které je přizpůsobeno dětským potřebám a proto i rozhledna je částečně jako herní prvek.
Děti budou mít možnost pobíhat okolo i uvnitř, součástí je tobogan a prolézačky. Vyhlídková podesta je stíněná a dostatečně prostorná se stíněným místem na sezení tvořeným popínavými rostlinami, které rostou z květináče se závlahou.
Silueta rozhledny připomíná strom, také bere inspiraci ze svého nejbližšího okolí. Je to STROM ZÁBRAKŮ. Každý si odnese nějaký prožitek: rychlá jízda na toboganu, pomalé stoupání naplněno výhledy, posezení ve stínu,..
Panoramatická restaurace ovíjí magický střed, lze z ní pozorovat dění pod rozhlednou iv celém širokém okolí. Lze zde sedět ve stínu pod velkorysým loubím, které vynáší mohutné stínění, nebo uvnitř v útulném prostředí z přírodního materiálu: dřeva a kamene. Stíněná terasa na rozhraní interiéru a exteriéru poskytuje místo pro příjemný odpočinek. Celá stavba je schována pod vegetační střechou, která při pohledu shora působí jako vyvýšený park. Vytváříme iluzi stavby schované v zeleni.
Střecha klesá směrem na sever k provoznímu objektu, který je kvůli zásobování, ale také odlišným funkcím odděleným komunikačním koridorem. Stavební program umožňuje sklony střech tak, aby zázemí parku a kanceláře měly nejnižší světlé výšky, kuchyně střední a restaurace nejvyšší velkorysý prostor, který se otevírá směrem k rozhledně k centru dění.
Do zpevněných ploch i do střechy se propisují centrální i radiální osy. Členíme tak plochy na menší části s příjemnějším, lidským měřítkem a zároveň tím vytváříme přirozenou biodiverzitu. Umocňujeme tak výtvarně celkový koncept.: vše je kompozičně součástí celku, vše vychází ze středu STROMU ZÁZRAKŮ.
Základní nosnou konstrukci věže tvoří čtyři masivní ocelové sloupy, mezi sebou pravidelně rozepřené vodorovnými prvky. Jednotlivá pole jsou křížem zavětrovaná. Jde se o velmi jednoduché a zkoušené konstrukční schéma. Vznikne tak prostorově tuhá, efektivní vertikální konstrukce. S maximální možnou trvanlivostí, s jistotou překračující 100 let.
Tato jednoduchá kostra umožňuje instalaci prvků: jako je vykonzolování spirálové mostovky (ocelové protiskluzové pororošty), instalaci toboganu ve spodní třetině. Střed zůstává volný pro efektní průhledy, je možné ho překonat průleznými tunely, přejít po síti. V případě požadavku je do středu možné umístit nebo schodiště, čímž se základní koncept nikterak nenaruší.
Veškeré prvky jsou navrženy pro vnější prostředí, tak aby vydržely dlouhodobě namáhání atmosferickými vlivy. Tomu odpovídá způsob jejich konstrukce s odpovídající trvanlivostí.
